Já, panenka Zuzanka

Jmenuji se Zuzanka a narodila jsem se přibližně v roce 1932 v Americe, ve městě Chicago. Z této daleké země mě přivezl jeden hodný tatínek své dcerušce do Hradce Králové. Té holčičce bylo tehdy sedm roků a měla ze mne velikánskou radost.

Tehdy jsem byla úplně nová a krásná. Měla jsem vlnité blonďaté vlásky, rozesmátou pusinku, a ta holčička, jmenovala se Vlastička, mě ráda česala a její maminka na mne šila všelijaké oblečení. Tehdy dávno nás panenek, které uměly zavírat a otevírat oči, při naklonění říci mama a za pomoci dokázat chodit, bylo opravdu moc málo. A já to vše opravdu dobře uměla!

Ta cesta z Ameriky byla moc a moc dlouhá. Byla jsem zabalena v prostorné krabici a jako spoluzavazadlo toho hodného tatínka nastoupila na veliký zaoceánský parník. A přes ten veliký oceán jsme se plavili celý týden! No a přes kus Evropy zase vlakem až do Prahy a z Prahy už jen 100 km do Hradce Králové.

To bylo doma radosti! Maminka byla ráda, že se vrátil tatínek a Vlastička, že dostala vytouženou panenku Zuzanku. Zuzanka se jmenuji po americké tetě, která právě mě pro Vlastičku vybrala. A Vlastička na mě byla moc hodná, pořád jsme se na sebe usmívaly, postupem času jsem měla i postýlku a kočárek.

A tak plynulo dětství Vlastičky a moje. Bylo to krásné, ale krátké. Holčička vyrostla a Zuzanku – tedy mne, pěkně zabalila a schovala do skříně. Během času jsem jen změnila skříň v Hradci za skříň v Praze. A protože v celé rodině jen přibývali samí kluci a žádné holčičky, které by mě s radostí vzbudily, zůstala jsem na mnoho roků schovaná jako malý poklad. Byl to takový předlouhý sen, ze kterého mě občas vyrušila Vlastička, aby se podívala, jak vypadám. A já jsem ji skoro poznat nemohla. Z malé holčičky se stala babička, ale ani já jsem neomládla...

Vytušila jsem, že ta moje babička má starosti, co se mnou jednou bude. A protože nebývá tak zle, aby nemohlo být lépe, stal se malý zázrak. Na jednom výletě v Jičíně babi Vlasti uviděla plakát, který zval na návštěvu kouzelného Muzea panenek a medvídků. A pak už netrvalo dlouho, aby se domluvilo setkání s báječnými lidmi, kteří dávají tak nádherný nový domov nám, co tolik pamatujeme a neumíme to říci. A oni to dokáží říci za nás.

Těším se, že tam budu šťastná !
Vaše Zuzanka z Ameriky

Než se k nám do Muzea za Zuzankou vypravíte, doplňte následující větu a pošlete nám ji na naši emailovou adresu: [email protected]

První z Vás, kdo správně doplní jméno, obdrží malý dárek.

Otázka zní:
Jistě vytušíte, že „Zuzanka” nebylo panenčino  jméno původní. Americké panenky s blonďatými kudrnatými vlásky nesly v té době jméno podle populární ................, byly dětmi velmi oblíbené a mezi sběrateli jsou stále velmi vyhledávané a žádané. Možná Vám napoví foto panenky.

Soutěž je ukončena ! Správná odpověď je SHIRLEY TEMPLE. Narodila se v roce 1928. Před kamerou stála poprvé jako čtyřletá holčička. Dva roky nato získala Oscara a celá Amerika jí ležela u nohou. Tvářička populární dětské hvězdy inspirovala i výrobce panenek.

Výhercem soutěže se stala paní Ilonka Lonsmínová z Boršova nad Vltavou. Email se správnou odpovědí byl odeslán 10. 12. 2012 v 21:42:18.  Věcný dárek bude předán u příležitosti otevření expozice 2013. Blahopřejeme !